Z Hlinska až do indického Pune. Tentokrát přímo do výrobního závodu firmy Příhoda
PŘÍHODA s. r. o.
před 1 hodinou

Indické Pune patří k významným průmyslovým centrům země. Vedle výrobních závodů světových automobilek včetně Škody a Volkswagenu zde sídlí také Prihoda INDIA PVT LTD, indická pobočka společnosti Příhoda. Právě sem vedla další pracovní cesta výrobního ředitele Jiřího Štanglera. Na poznávání okolí tentokrát mnoho času nezbylo, o to více ale mohl vnímat každodenní život kolem sebe – rušné ulice plné aut, motorek a tuk-tuků, teploty kolem 38 stupňů, místní kuchyni i tempo země, která má ambici stát se v příštích letech třetí největší ekonomikou světa.

Pune leží ve státě Maháráštra na západě Indie a patří k důležitým průmyslovým a technologickým centrům země. Své výrobní a vývojové zázemí zde mají velké globální společnosti. Podobně jako mexický závod v Irapuatu je i indická výroba součástí mezinárodního zázemí společnosti Příhoda, která má své kořeny v Hlinsku, ale textilní vyústky a potrubí dodává zákazníkům po celém světě.

Příhoda India v průmyslovém Pune

Pune je zároveň městem s dlouhou historií a řadou památek. Na jejich návštěvu ale tentokrát při nabitém pracovním programu prostor nezbyl.

Mnohem více času tak Jiří Štangler strávil přímo v závodě. Takové návštěvy mají důležitý význam pro samotné fungování firmy. Online meetingy a každodenní komunikace dokážou propojit kolegy vzdálené tisíce kilometrů, osobní pohled na výrobu a několik dní strávených přímo s místním týmem ale přinášejí zkušenost, kterou na dálku získat nelze.

Do Pune raději letecky

Jednou z možností, jak se do této části Indie dostat z Evropy, je let do Bombaje a následná několikahodinová cesta autem. Jiří Štangler tentokrát zvolil jinou variantu.

Kvůli nejisté bezpečnostní situaci v oblasti Blízkého východu a možným komplikacím při přestupech v SAE nebo Kataru cestoval s Air India přes Curych a Dillí a poslední část absolvoval vnitrostátním letem přímo do Pune.

Ukázalo se, že vyhnout se delší cestě autem z Bombaje nebylo špatné rozhodnutí. Vzdálenosti, které na mapě nevypadají nijak dramaticky, totiž mohou v místním provozu zabrat podstatně více času.

Hotel se navíc nacházel přímo u průmyslové oblasti, takže každodenní trasy nebyly dlouhé na kilometry. O něco jinak to ale vypadalo při pohledu na hodinky.

Doprava s vlastním rytmem

Právě doprava patřila k nejsilnějším dojmům z celé cesty. Silnice zaplňují osobní i nákladní auta, autobusy, stovky motocyklů a všudypřítomné tuk-tuky. Mezi nimi se pohybují chodci, psi a občas také krávy. Pro člověka zvyklého na evropský provoz chvíli trvá, než začne způsobu, jakým se všichni na silnici dorozumívají, alespoň trochu rozumět.

„Není mi jasné, jak je možné, že v tom množství aut, autobusů, motorek a tuk-tuků nebyla nikde vidět jediná dopravní nehoda. Prostě asi zvyk. Nebo dodržování snad jediného předpisu, který opravdu fungoval: prosíme zatrubte,“ popisuje Jiří Štangler.

Klakson tu skutečně neznamená jen netrpělivost. Je běžnou součástí komunikace mezi řidiči a způsobem, jak o sobě v hustém provozu dávají vědět. „Lidé, krávy i psi už věděli, kdy a kde se bezpečně dostat mezi vozidla,“ dodává Jiří. To vše při teplotách pohybujících se ve stínu kolem 38 stupňů.

Během přejezdů Jiřího zaujala ještě jedna věc – poměrně časté využívání CNG. Na stlačený zemní plyn zde jezdí nejen osobní auta, ale i řada tuk-tuků a CNG stanice byly v oblasti podobně běžné jako čerpací stanice s klasickými palivy.

Když je hlavním příborem vlastní ruka

Samostatnou kapitolou každé cesty je jídlo. A v Indii obzvlášť. Jiří Štangler přitom přiznává, že před cestou neměl úplně ideální výchozí pozici. „Nemám moc rád kořeněná jídla a mořské potvory, kterým dodnes nevím proč vznešeně říkáme mořské plody.“ Orientaci v nabídce mu ale usnadnilo běžné rozdělení na vegetariánské pokrmy a jídla s kuřecím masem.

A další novinkou byl samotný způsob stolování. „Hlavním a nejdůležitějším příborem je samozřejmě vaše ruka.“ Po počáteční opatrnosti nakonec přišlo příjemné překvapení. „Nakonec jsem všude snědl všechno, bez následků, a ve finále byla celková skladba jídla perfektní,“ hodnotí Jiří. Příjemnou tečkou bylo také místní pivo Kingfisher, které je možné koupit i v České republice.

Indie jako jeden z důležitých trhů

Indie má téměř jeden a půl miliardy obyvatel a její ekonomický význam dál roste. Rozvíjí průmysl, výrobní kapacity i infrastrukturu a má ambici stát se do roku 2030 třetí největší ekonomikou světa. Pro Příhodu tak závod v Pune není jen výrobním místem vzdáleným tisíce kilometrů od Hlinska. Díky vlastnímu týmu a výrobě přímo v regionu může být firma blíže místním zákazníkům a zároveň sledovat vývoj trhu přímo na místě.

Jiří Štangler tentokrát z Indie nepřivezl seznam navštívených památek. Při pracovních cestách na ně ostatně ne vždy zbývá čas – a jejich návštěva ani není tím hlavním, kvůli čemu se do zahraničních poboček jezdí. Přesto člověk během několika dní pozná z daného místa mnohé. Ne z turistických tras, ale cestou do výrobního závodu, při společné večeři, během přesunů městem. Právě tehdy si nejvíce všímá věcí, které jsou pro místní samozřejmé a pro návštěvníka z Česka novou zkušeností.