Dlouhodobě suché období a stále častější hydrometeorologické extrémy potvrzují, že hospodaření s vodou patří mezi důležité priority Pardubického kraje. Kraj proto podporuje revitalizace rybníků, obnovu vodních nádrží, výsadbu krajinných prvků i odborné studie zaměřené na vodní režim krajiny. Přestože nízké srážky a zvýšená spotřeba vody přinesly v některých částech regionu omezení, zásobování obyvatel pitnou vodou zůstává stabilní.
„Voda je základ. Voda je jedním ze základních předpokladů kvalitního života v obcích i zdravé a odolné krajiny. Na problémy ale nestačí reagovat až ve chvíli, kdy se projeví sucho nebo jiné extrémní počasí. Potřebujeme dlouhodobě a systematicky podporovat opatření, která vodu v krajině zadržují, zlepšují její přirozený oběh a pomáhají obcím připravit se na budoucí výzvy,“ říká radní pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil.
Kraj sází na komplexní přístup k vodě
Pardubický kraj se otázkám životního prostředí věnuje dlouhodobě. Zkušenosti z období výrazného sucha, které se projevovalo zejména od roku 2017, však ukázaly potřebu koordinovanějšího a komplexnějšího přístupu. V roce 2018 proto kraj založil Institut environmentálních výzkumů a aplikací (IEVA), který se zaměřuje mimo jiné na přípravu a realizaci projektů přispívajících k lepšímu hospodaření s vodou v krajině. Na jeho činnost kraj vyčleňuje ročně dva miliony korun.
Mezi aktuální projekty patří například revitalizace Lesního rybníka ve Strašově, rybníka v Koclířově, protipovodňové opatření ve Štěnci či zlepšení funkce rybníka Malá Straka nebo rekonstrukce návesních nádrží ve Srubech. Další aktivity zahrnují revitalizaci Plynárenského potoka v Králíkách, realizaci krajinných prvků mezi Chrudimí a místní částí Topol, protipovodňová a protierozní opatření v Trstěnici a výsadby v nasavrcké Kaštance.
Tyto projekty přispívají k obnově vodních prvků a krajinných struktur, které mohou pomáhat zadržovat vodu, zpomalovat její odtok a posilovat odolnost krajiny vůči suchu i přívalovým srážkám.
Další podpora míří do obcí a regionálních projektů
V roce 2026 Pardubický kraj podpořil prostřednictvím dotačního programu Živý venkov projekty zaměřené na vodní hospodářství celkovou částkou 800 tisíc korun.
Podporu získaly projekty obce Všeradov zaměřené na revitalizaci rybníků, společnosti Rybářství Litomyšl na revitalizaci rybníka Malá Straka a Sdružení obcí Orlicko na kamerové prohlídky regionálních monitorovacích vrtů v rámci projektu Kyšperská synklinála v povodí Orlice. Kraj přispěl také na studii obce Morašice, která se zabývá optimalizací vodního režimu a krajiny.
„Důležité je, aby se podpora promítala do konkrétních opatření v jednotlivých obcích i do kvalitní přípravy dalších projektů. Revitalizace rybníků, obnova nádrží, monitoring podzemních vod nebo promyšlená práce s krajinou pomáhají lépe využívat dostupné vodní zdroje a posilovat schopnost území zvládat období sucha i přívalové deště. Chceme obcím pomáhat nejen s jednotlivými investicemi, ale také s hledáním dlouhodobých řešení,“ doplňuje radní Miroslav Krčil.
Zásoby vody v nádržích jsou převážně stabilní
Navzdory výrazně suchým letním měsícům se v Pardubickém kraji nevyskytly vážné komplikace, které by ohrozily plošné zásobování obyvatel pitnou vodou.
Podle aktuálních údajů státního podniku Povodí Labe se zaplněnost vodních nádrží pohybuje převážně mezi 55 a 100 procenty. Výjimkou jsou některé nádrže, které se potýkají s nepříznivou hydrologickou situací nebo mimořádnými manipulacemi.
Na vodním díle Pastviny dosahuje naplněnost zásobního prostoru přibližně 35 procent. Na vodním díle Seč je to zhruba 55 procent a kvůli dlouhodobě nízkému přítoku zde probíhá mimořádná manipulace spočívající ve snížení minimálního zůstatkového průtoku. Na vodárenských nádržích ve správě státního podniku Povodí Labe však nebyly zaznamenány takové poklesy zásob, které by vyžadovaly omezení povolených odběrů.
Pardubický kraj má navíc k dispozici významné zdroje podzemní vody. Například Vysokomýtská pánev nabízí vydatnost až 3 000 litrů za sekundu. Jednou z dlouhodobých priorit je proto lepší propojení vodárenských soustav, včetně zvažovaného napojení Holicka na Vysokomýtskou synklinálu.
Vedle rozvoje infrastruktury se ukazuje jako důležité také připravit ucelený plán zásobování regionu a centrální záložní systém pro náhradní dodávky pitné vody v případě krizových situací.
Dlouhodobá příprava na klimatické extrémy
Pardubický kraj tak kombinuje podporu konkrétních opatření v krajině s přípravou strategických řešení pro zajištění dostatku vody v budoucnosti. Vedle revitalizací vodních prvků a krajinných opatření hraje důležitou roli také monitoring zdrojů, propojování vodárenských soustav a odpovědné nakládání s pitnou vodou.
Cílem je prioritně zajistit spolehlivé zásobování obyvatel vodou i v obdobích nepříznivých klimatických podmínek. A dále zvýšit obecně odolnost regionu vůči suchu a efektivně podpořit obce při realizaci potřebných projektů.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.