Úterní odpoledne nabídlo v Hlinsku nevšední podívanou. Záchranná stanice Pasíčka vypustila nedaleko kynologického cvičiště a vodojemu do volné přírody deset poštolek obecných a čtyři káňata lesní. Návrat dravců sledovaly více než dvě desítky diváků, kteří navíc dostali možnost některé z ptáků sami vypustit.
Vypouštění mělo oproti běžnému předání zvířat do přírody ještě jeden zajímavý moment. Poštolky mohly do volné přírody vypouštět samotné děti, zatímco kvůli většímu rozpětí křídel káňata vypouštěli dospělí. Dravci tak po krátkém okamžiku v rukou lidí dostali prostor k prvnímu letu nad Hlinskem.
Akce se zúčastnil také starosta Hlinska Miroslav Krčil, který dlouhodobě podporuje činnost Záchranné stanice Pasíčka.
Vypuštění čtrnácti dravců navázalo na podobnou akci z konce srpna, kdy se v Hlinsku do přírody vrátili dva mladí orli mořští. Tentokrát byla skupina výrazně početnější a tvořili ji zástupci běžnějších druhů české dravčí fauny.
Podle Milana Oppy, předsedy spolku Český svaz ochránců přírody, Záchranná stanice a ekocentrum Pasíčka, mají za sebou jednotliví ptáci rozdílné příběhy. Káňata se do stanice dostala nejčastěji po střetu s dopravními prostředky, u poštolek byly příčiny zranění pestřejší. „Káňata jsme vypouštěli po léčbě, protože se dostala do střetu s dopravním prostředkem, což je u nich při léčbě u nás téměř vždy. Poštolky měly různé osudy. Některé u nás byly už od mláďat, jeden samec celý spadl do oleje a jedna samice měla vykloubené křídlo. Část poštolek měla také poranění po nárazech do skleněných ploch,“ uvedl Milan Oppa. Podle něj je lokalita nad Hlinskem pro návrat dravců do přírody vhodná. Káňata budou při hledání potravy využívat především okolní pestrou krajinu, poštolky mohou hledat také vhodná místa k hnízdění. „Káňata jdou většinou za potravou a tady je velmi pestrá krajina. Poštolky hledají především vhodné hnízdní podmínky, často také u výškových budov. Šance, že někteří z dravců zůstanou v Hlinsku, je poměrně vysoká,“ dodal Milan Oppa.
Poštolka obecná patří k nejčastěji pozorovaným dravcům v české krajině. Typický je pro ni třepotavý let, při kterém dokáže zůstat téměř nehybně na jednom místě a vyhlížet kořist. Právě díky této schopnosti ji lidé mohou spatřit i v okolí měst a obcí. Její potravou jsou především drobní hlodavci, ale také menší ptáci, hmyz a další drobní živočichové.
Káně lesní je podstatně větší a v krajině ji lze často zahlédnout při přeletech nad loukami, poli nebo lesy. Oblíbenými stanovišti jsou pro ni také vyvýšená místa, například stromy či sloupy, odkud vyhlíží kořist. Nejčastěji loví drobné savce, především hraboše, nepohrdne však ani ptáky, obojživelníky nebo plazy.
Samotné vypuštění je pro pracovníky záchranné stanice završením péče o zvířata, která se do Pasíček dostala kvůli zranění, nemoci nebo jinému handicapu. Pokud zdravotní stav a kondice umožní návrat do volné přírody, následuje rehabilitace a následné vypuštění na vhodném místě.
Úterní setkání nabídlo veřejnosti možnost vidět jednu z posledních částí této práce přímo v terénu. Pro děti, které mohly některé z poštolek samy vypustit, šlo zároveň o bezprostřední setkání s dravcem, který po chvíli v jejich rukou pokračoval ve svém životě ve volné přírodě.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.