Redakce iHLINSKO.cz
před 2 hodinami
V hlineckém Multifunkčním centru se odehraje v pondělí 20. května od 19:00 hodin charitativní bláznivá rodinná...
Partneři zpravodajství
Sochař Marek Rejent odpovídal na otázky ředitele MMG Hlinsko Martina Horáka ještě před instalací hlinecké výstavy:
Netypické spojení vysavačů a dalších spotřebičů značky ETA a sochařství. Jak k této symbióze došlo?
Vím docela přesně, že k tomu došlo při přípravě výstavy pro Městské muzeum a galerii v Poličce v roce 2011. Výstavu jsem tehdy pojmenoval ZooZoom a byla o krajině a zvířatech z trochu netradičního pohledu. Tam jsem poprvé použil různé elektrospotřebiče a vysavač ETA byl jeden z prvních. Byl totiž doma po ruce.Pro většinu lidí je socha buďto z kamene, nebo bronzu, případně ze dřeva. Jaké materiály ale lákají ke zpracování vás?
Pocházím z řezbářské rodiny a tak umím pracovat s dřevem a používám ho při mnohých venkovních realizacích a taky při některých pracích na zakázku. Dělám také modelované sochy, které odlévám většinou z plastů nebo z betonu. Vlastně mě docela baví pracovat s jakýmkoliv materiálem, ale dřevo opakovaně vítězí.Má vaše tvorba také ekologický aspekt, tedy přinést již nepotřebným starým věcem nové užití v podobě uměleckého díla?
Pro mě je ten ekologický pohled docela důležitý a jsem rád, že jste na to upozornil. Moje objekty jsou dělané s nadsázkou a odlehčeně (alespoň se o to snažím). Zároveň je tam i to poměrně závažné sdělení, že ve velké míře si z krajiny a země bereme suroviny a přitom neumíme ty použité a nepotřebné věci rozumně recyklovat. Nebo to umíme, ale děláme to příliš málo.
Výstava nabízí průřez vaší novější i starší tvorbou, který z vystavených objektů je vám momentálně nejbližší?
Asi nejvíc mě zaměstnávají objekty, které vznikají právě pro výstavu v Hlinsku. Jsou v tuto dobu ve vývoji a tím pádem pro mě asi nejbližší.
V galerii jistě mnozí dříve narození zavzpomínají na zlatou éru Elektro-Pragy, výstava je však vhodná také pro děti, co konkrétně jim nabízí?
Je vyzkoušené, že děti na ty moje potvory docela dobře reagují, jsou většinou bezprostřední a mají dobrou představivost. A hlavně nemusejí překonávat zažité stereotypy dospělých o tom, jak má výtvarné dílo vypadat, co by si případně do obýváku dali a co už tedy určitě ne.
ETA není jedinou českou značkou, jejíž produkty ve své práci přetváříte, na výstavě je k vidění například upravený motocykl Jawa Pionýr. Která další loga na vašich plastikách najdeme?
Nedávno jsem obě značky dokonce zkombinoval a vznikl pionýr s tryskovým pohonem, který na výstavě u vás v Hlinsku určitě bude. A jinak používám normálně dostupné značky, například na pavouky jsou vhodné depilátory Braun a pro mouchy se nabízejí holicí strojky Philips.
Vedle sochařství se věnujete i realizacím ve veřejném prostoru, vyzdvihněte některé z těchto prací.
V loňském roce jsme na zahradě prosečského evangelického sboru dokončili Archu, docela velký exteriérový objekt, na kterém jsem se podílel. A nedaleko na hřbitově je meditační prostor s dřevěnými sloupy, který považuji za svoji autorskou realizaci. Jsem rád, že se v Proseči po této stránce něco děje a daří se zvelebovat veřejný prostor. Řadu dalších věcí máme vymyšlených a věříme, že i letos některý z návrhů uskutečníme.
Jak hodnotíte výstavní prostory hlinecké galerie?
Mám vyzkoušené, že mým objektům prospívají spíš neutrálně vypadající výstavní místnosti s dobrým osvětlením. Jak na tom je hlinecká galerie se světly zjistím až během instalace, prostory mně jinak dost vyhovují.
Pocházíte z nedaleké Proseče, jak vnímáte umělecký odkaz silné generace malířů Vysočiny v současné době?
Také u nás v Proseči bylo několik takových volnočasových a velmi zapálených malířů, kteří dělali krajiny a některé jejich obrazy jsou určitě stále v domácnostech. To byla generace mého dědy, on sám také maloval a jeho obrázky máme doma. Měl rád Budislav, okolí Proseče, sám pocházel z František a všechna tato místa jsou na jeho krajinách. Vnímám to tedy spíš obecně jako silný vztah lidí k domovské krajině, který se předává a je i v současnosti stále živý. Díla malířů Vysočiny jsou významnou součástí kulturní historie.
Hlinsko není na sochařskou výzdobu nikterak bohaté, hodila by se do města podle vás nějaká současná sochařská tvorba?
Myslím si, že Hlinsko by umístění výtvarných děl ve veřejném (sdíleném) prostoru docela jistě uneslo a že by to městu prospělo. Velmi pomůže promyšlené zadání, určitá otevřenost všech zainteresovaných a dobrý výběr autorů a děl. Vyplatí se řešit vybranou lokalitu města jako celek. Tím, že někam postavíme nějakou sochu, se obvykle dané místo k lepšímu moc nezmění.
Na čem v současné době pracujete a na čem byste pracovat chtěl? Co připravujete po hlinecké výstavě?
Příprava výstavy se termínově sešla se stavebními úpravami mého atelieru, na kterou jsem se dlouho chystal a těším se na výsledek. Tím by mělo být víc pracovního prostoru a hodně uklizených věcí. Ale celá ta akce přinesla zároveň trochu zmatku a napětí, jestli vůbec dílka určená na výstavu najdu anebo stihnu dokončit. Po hlinecké výstavě a dokončení prací na atelieru bych nejraději nedělal aspoň chvíli nic. To se mně ale nesplní, čekají mě například dubové reliéfy s námětem čtyř ročních období.
